• Zrušení hranicních kontrol, ochranných „ dazí“ a prizpusobení norem , které regulují výmenu zboží podle evropských norem. Pro nekteré zboží „ dazio“ byl premenen na „accisa“ systém, jež je z mnoha stránek komplikovanejší než drív, predevším z duvodu velké pocátecní neorganizovanosti, expedice z Itálie do Ceské republiky pro nekteré zboží jako napr. víno, ackoliv má nulovou „accisa“
• Pro prujezd hranicemi není již potreba pasu ani vstupního víza, které bylo drív nutností pro pobyt delší než 3 mesíce. Stací pouze obcanský prukaz, presto nejméne na 2 roky , jelikož nevstoupila v platnost Shengheská smlouva, kontroly policistu na hranicích zustávají.
• Na príští 2 roky nejméne, vstup na italský pracovní trh, alespon zamestnancu bude podrízen nekolika omezením. Italská vláda stanovila na národním stupni jednorocní omezení pro 20000 jednotek celkového poctu obcanu pocházejících z nových zemí vstoupených do EU, kterí by chteli pracovat v Itálii. Prakticky pro získání povolení k pobytu od cizinecké policie, i tak nutného pro pobyt v Itálii, delší než 3 mesíce, nebude stacit získat platnou pracovní smlouvu, ale bude se muset podat žádost na okresní reditelství práce ( úrad práce) z formuláre který je k dispozici na stránkách www.welfare.gov.it , preventivní pracovní povolení bude vydáno pouze, jestliže za daný rok žádosti neprekrocili národní hranicní limit stanovený vládou. Zatím co neexistují omezení, vyjma povinnosti žádat o povolení k pobytu pro ty kterí mají v úmyslu vykonávat soukromou (volnou ) pracovní cinnost , predpokládané i pro samotné italské obcany.
• Ti, kterí ze studijních duvodu chtejí zustat v Itálii méne než 3 mesíce, nemusí a nemužou žádat o povolení k pobytu. Následne nemohou ani legálne pracovat. Jen ti kterí zustanou delší období, mohou obdržet povolení k pobytu pro studijní duvody a tedy mít právo, jako samotní italští studenti, na pracovní smlouvu part-time maximálne do 20 hod. týdne pro sobestacnost na studiích.
• Po obdržení povolení k pobytu , at z duvodu studijních nebo z duvodu pracovních bude automaticky možné žádat o zápis na italskou národní zdravotní asistenci a výber vlastního základního (obvodního) doktora, bez jakéhokoliv placení. Platí se pouze poplatek- tiket za poskytnuté služby, ( shodný pro ceské i italské obcany)
• Nic se nezmenilo pro ridicský prukaz platný jakož i dríve pred vstupem Ceské republiky do EU, jestliže je doprovázen i mezinárodním prukazem. Maximálne až do 1 roku po té co ceský obcan nabyl eventuálne trvalé bydlište v Itálii: následne musí být vymenen za italský ridicský prukaz bez nutnosti složení zkoušek .
• Pro ceské ženy s trvalým bydlištem v zahranicí už není poviností ve svém príjmení používat koncovou príponu „OVA“. To samé platí i pro cizinky, které jsou ceskými obcany.
• Asociace bude potešena vám odpovedet v možných mezích na další a podrobnejší otázky.

Oznamujeme Vám nekteré podrobnejší informace:

Ceská republika a Evropská unie ( ze stránek ceského velvyslanectví v Ríme www.mzv.cz/rome)

Ceská republika vstoupila dne 1. kvetna 2004 jako clenská zeme do Evropské unie. Tím se završila významná etapa v relativne krátké historii zeme. Vedle clenství v Evropské unii je Ceská republika rovnež clenem Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), Rady Evropy a Organizace pro hospodárskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Vstup zeme do EU je otázkou národního zájmu a je chápán v historickém kontextu událostí v Evrope, jejichž vyústením je soucasný integracní proces vedoucí k vytvorení Evropy svobody, bezpecnosti a spravedlnosti. Ceská republika se navrací do Evropy a v rozšírení spatruje významnou etapu smerující k jejímu opetovnému sjednocení. Své clenství v Evropské unii spojuje predevším s vizí silné a dynamické Evropy, která bude charakterizována rozvíjejícím se hospodárstvím a bohatou kulturou vzájemne se obohacujících národních a regionálních vlivu.

Behem období uplynulého od sametové revoluce v roce 1989 se zeme v mnohém zmenila, zmenil se zejména její právní a institucionální prostor. Byl završen proces prizpusobení domácí legislativy komunitární legislative obsažené v acquis communautaire. Ke splnení tohoto cíle byly prijaty nové zákony, resp. novelizovány zákony, které již dríve vstoupily v platnost. Výrazne byla posílena vnitrní správní kapacita zamerená na duslednou implementaci acquis communautaire.

Ceská republika vstoupila do EU bez emocí. Na svuj vstup se velmi dobre pripravila a behem negociacního procesu si vytvorila potrebné podmínky pro hladký prubeh vlastního clenství. Domácí príprava byla po celou dobu doprovázena živou a hlubokou diskusí mezi obcany o perspektivách zeme uvnitr EU. Mezi hlavními tématy byl zejména volný pohyb pracovníku jako jeden ze základních komunitárních principu. Obcané rovnež diskutovali o problematice volného pohybu kapitálu a možná meli urcité obavy z toho, že naši hospodársky silnejší sousedé by mohli vykupovat nemovitosti (budovy, pudu) za ceny pro ne relativne velmi nízké.

Svou podporu vstupu zeme do Evropské unie vyjádrili obcané jednoznacne v referendu, které se konalo v cervnu 2003 a ve kterém odpovedelo kladne 77% zúcastnených obcanu na položenou otázku: “Souhlasíte, aby se Ceská republika stala clenem Evropské unie za podmínek stanovených ve Smlouve o pristoupení?“

V politické oblasti ocekává Ceská republika velmi úzkou spolupráci s ostatními clenskými zememi Evropské unie. Plne bude využívat svého práva podílet se na rozhodovacích procesech na všech úrovních rízení. Chce být aktivní, je si vedoma potreby prohloubit spolecné politiky a dosáhnout vyšší úcinnosti ve spolecných misích, hlavne v rámci Spolecné zahranicní a bezpecnostní politiky.

V ekonomické oblasti dosáhla Ceská republika makroekonomické stability, je schopna celit tlakum konkurencního prostredí a silám vnitrního trhu. Své clenství v Evropské unii chápe jako prístup do hospodárského prostoru s témer 500 mil. obyvatel. Zvláštní duraz spatruje v naplnování politik soudržnosti Evropské unie pro další rozvoj zeme. Vláda bude usilovat o úcinné využití financních prostredku urcených na rozvoj regionu, mest a obcí s cílem zvýšit hodnotu hrubého domácího produktu a odstranit existující nerovnomernosti. Duraz bude položen na plnení prioritních úkolu Lisabonského procesu, a to zejména v oblasti rozvoji lidského potenciálu. V centru pozornosti bude další rozvoj vzdelání, vedy a výzkumu, kde Ceská republika patrí k nejvyspelejším zemím Evropy.

Zvláštní význam pro plnohodnotné clenství má zachování národních hodnot uvnitr Evropské unie – ceského jazyka, systému školství, kultury, lidových tradic.

Ceská republika si je vedoma skutecnosti, že v rozšírené Evropské unii na 25 a více clenských zemí musí její instituce fungovat daleko úcinneji než v Evropské unii tvorené 15 cleny. Vláda proto položila velký duraz na aktivní zapojení Ceské republiky do Mezivládní konference, která byla završena Evropskou radou v cervnu 2004 schválením návrhu Ústavní smlouvy. Výsledný text smlouvy, k jehož prijetí bylo zapotrebí složitých jednání a rady kompromisu, v zásade zohlednuje základní priority Ceské republiky, které spocívaly v prohloubení soucasného institucionálního rámce Evropské unie a vztahu mezi Evropskou radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem.