Podle nejposlednějšího průzkumu, snem mnoha cizinců je vlastnit dům v Chianti, v části Toskánska mezi Florencií a Sienou, typické něžně zvlněnými pahorky porostlými lesy, vinicemi, olivovými háji a cypřišovými alejemi, na jejichž svazích ještě časem nedotčené hrady, rolnické usedlosti a středověká sídliště rýsují okouzlující krajinu magicky ztracenou v mlhách minulosti; až se zdá, jako by tam ještě byla.

Většina z nich se však musí spokojit s tím, že stráví pár dní v roce v jednom z mnoha agriturismů, zbudovaných z krásných kamenných stavení, jež svoji původní obyvatelé - rolníci opustili v padesátých letech (jak to objasňuje Toskánsko - srdce Itálie), když zemědělství tohoto kraje nebylo už výnosné a stavení byla příliš nepohodlná k životu.

V současnosti domy na prodej už téměř nejsou a těch málo zbylých má nepřípustné ceny. V šedesátých a sedmdesátých letech se strhla bitva o „získání kusu Chianti“. Naštěstí noví majitelé s láskou, dobrým vkusem a trpělivostí zachránili toto výjimečné architektonické bohatství před úplným zničením; přivedli nový život do selských stavení, venkovských sídel, hradů a celého zemědělství, jež je s nimi neodmyslitelně spojeno.

Dnes tato část Toskánska, díky přínosu nové činorodosti a kapitálu, poznává novou renesanci, zakládající se na silné turistické poptávce a především na víně a olivovém oleji, svých tradičních produktech, jejichž výrobní proces udává jedinečných způsobem rytmus krajině a samotnému