Aby byla následně ochráněna, byla založena, několik kilometrů jižně od okresního města Grosseto, přírodní rezervace Maremma, rozlehlá kopcovitá oblast, porostlá mlázím a borovými háji, zahrnující pláže a močály; poslední cíp Maremmy, takové, jaká kdysi byla. Místo výskytu neslýchané divoké fauny: divokých koní a krav, divokých prasat, daňků, lišek, volavek, čápů a dalšího bažinného ptactva. Stojí za to navštívit ji, především v květnu, okusit vůni kvetoucích houštin a magii bažinatých, vodou zaplavených zón. V červnu a červenci voda ustoupí a krajina se promění v druh africké savany, kde „bufferi“, maremští kovbojové, navozují atmosféru westernového filmu, když koňmo doprovází stáda krav, jež hledají ještě zelenou pastvu.

Dále, na pahorcích, zelené aleje cypřišů, doprovázející cesty; jako kdyby to byli duchové starých etruských válečníků, rozestavených v šik, aby chránili svá města, zbudovaná na návrších, aby utekla před malárií: Roselle a Vetulonia, důležité archeologické lokality, odkud vzešla na světlo celá pohřebiště; často stává, že se rolníkům, obdělávajícím půdu, podaří překvapující archeologické objevy (viz Toskánsko - srdce Itálie).