Ale Maremma je rovněž a především moře: překrásné pláže vysokých dun bílého písku, podél něhož se rozprostírají vonné lesy přímořských pinií; nezkrotné ostrovy, kde je moře křišťálově průzračné, jako Elba, Giglio, Montecristo; malé středověké přístavy, jako Porto Ercole, Talamone, Castiglione della Pescaia, nad nimiž se tyčí hrady a pevnosti, zbudované, aby se ochránily před vpády saracénských pirátů, již ohrožovali toskánské pobřeží až do konce 18. století, a plenili vše, co jim přišlo do cesty.

Dnes z moře přichází pouze rybářské lodi, jež vykládají ryby na molo, obklopeny davem zvědavců; a my, usazení v malé přístavní kavárničce, poté co jsme vystoupili z jedné lodi, jež nás ukojila okružní plavbou po místních ostrovech, omámení vůní moře, ryb a barev zapadajícího slunce a skleničky dobrého vína, se odhalíme stále více uhranutí kouzlem této země a zapomeneme na tu starou píseň, jež proklínala “la Maremma e chi l’ama“.