|
Politika se vyvíjí směrem demokracie,
dostatečně pokročilým na svou dobu, ačkoliv byla pod výhradním
dohledem aristokratických tříd a obchodníků. Ve Florencii
vznikají první politické strany moderní doby: „Guelfi“
– představitelé rodící se obchodní buržoazie, příznivci
římskokatolické církve a její světské moci; „Ghibellini“
– představitelé aristokratické třídy, příznivci krále,
jenž usiloval o podřízení papeže své moci. Jejich kruté
stranické nesváry, jejichž obětí se stal i vynikající
florentský poeta Dante Alighieri, přívrženec „bílých Guelfů“,
vyhoštěn z Florencie, jakmile „černí Guelfové“ získali
převahu, charakterizují historické období Florencie a
dalších toskánských měst XIII. a XIV. století, jako „campanilismo“,
pojem vycházející z oddanosti ke svému rodnému místu,
ke své vlastní věži (campanille), budované k ochraně,
ale především k předvádění vlastní prestiže, stále vyšší
než věže konkurenčních rodin.

Tento druh vzestupné soutěže
nám dal takové urbanistické klenoty jako např. San Gimignano,
tzv. Manhattan středověku, město sta věží, z nichž pouze
některé se dochovaly do dnešních dnů, zázrakem zachráněné
před ničícím běsněním nepřátelských rodin, jež je strhávaly,
jen co rozprášily a vypudily konkurenční rodiny. Rovněž
Florencie a Siena byly posázeny vysokými věžemi, jak to
mj. dokládá dobová ikonografie, bohužel všechny srovnané
se zemí místními přemi svých obyvatel.
|