|
A ještě je zde šikmá věž v Pise;
která se naklání, naklání, a nikdy nespadne! V nedalekém
dómu prezentoval velký pisánský učenec Galileo Galilei
výsledky svého bádání, jimiž počátkem XVII. století udělal
zásadní převrat v dějinách vědy, filozofie, náboženství,
lidstva. Rychle se dostává do sporu s církevními dogmaty
své doby, až do té míry, že mu hrozí odsouzení k smrti
upálením za kacířství. Pouze veřejné zřeknutí se vlastních
myšlenek a zásah velkovévody Kosima II. Medičejského,
jenž pochopil jejich převratný význam, ho zprostil inkvizice.
Počínaje XVI. stoletím se stávají
dějiny Florencie i dějinami celého Toskánska. Až na to,
že toskánský venkov následně prodělává, během XVIII. století,
značnou proměnu, jíž nabude svou delikátní podobu, jež
dnes všichni obdivujeme.
Po vymření Medičejské dynastie, území
přechází v r. 1737 pod záštitu rodu Lorena, rakouské šlechtické
dynastie, spřízněné s Habsburky. Velkovévoda Francesco
I., hluboce fascinován novými osvíceneckými myšlenkami,
rozvíjející se tou dobou v Evropě, pomůže prosadit důležité
reformy; následně, za Leopolda II., jenž vládne moudře,
až do té doby, kdy se Toskánsko stává v r. 1859 součástí
Italského království a Florencie na 10 let svým hlavním
městem, dříve než se tak stane Řím; region prochází obdobím
významných změn, stává se nejmodernějším a nejpokročilejším
státem Evropy. Je nezbytné podotknout, že byl první, jenž
zrušil trest smrti.
Lorena se důkladně zabývali
problematikou zemědělství, podporovali jeho racionální
modernizaci. Kromě celé řady opatření, jako např. výstavba
vodních kanálů, zalesňování, rozvoj silniční sítě, dvě
byly velké trofeje Toskánska během vlády rodu Lorena:
meliorace rozsáhlé pobřežní oblasti na jihu území, bažinaté
a zamořené malárií, nynější Maremmy, a zavedení pachtu
(tzv. „mezzadria“), neboli rozdělení zisku na půl mezi
majitele půdy a rolníka.
|