--5--

A ještě je zde šikmá věž v Pise; která se naklání, naklání, a nikdy nespadne! V nedalekém dómu prezentoval velký pisánský učenec Galileo Galilei výsledky svého bádání, jimiž počátkem XVII. století udělal zásadní převrat v dějinách vědy, filozofie, náboženství, lidstva. Rychle se dostává do sporu s církevními dogmaty své doby, až do té míry, že mu hrozí odsouzení k smrti upálením za kacířství. Pouze veřejné zřeknutí se vlastních myšlenek a zásah velkovévody Kosima II. Medičejského, jenž pochopil jejich převratný význam, ho zprostil inkvizice.

Počínaje XVI. stoletím se stávají dějiny Florencie i dějinami celého Toskánska. Až na to, že toskánský venkov následně prodělává, během XVIII. století, značnou proměnu, jíž nabude svou delikátní podobu, jež dnes všichni obdivujeme.

Po vymření Medičejské dynastie, území přechází v r. 1737 pod záštitu rodu Lorena, rakouské šlechtické dynastie, spřízněné s Habsburky. Velkovévoda Francesco I., hluboce fascinován novými osvíceneckými myšlenkami, rozvíjející se tou dobou v Evropě, pomůže prosadit důležité reformy; následně, za Leopolda II., jenž vládne moudře, až do té doby, kdy se Toskánsko stává v r. 1859 součástí Italského království a Florencie na 10 let svým hlavním městem, dříve než se tak stane Řím; region prochází obdobím významných změn, stává se nejmodernějším a nejpokročilejším státem Evropy. Je nezbytné podotknout, že byl první, jenž zrušil trest smrti.

Lorena se důkladně zabývali problematikou zemědělství, podporovali jeho racionální modernizaci. Kromě celé řady opatření, jako např. výstavba vodních kanálů, zalesňování, rozvoj silniční sítě, dvě byly velké trofeje Toskánska během vlády rodu Lorena: meliorace rozsáhlé pobřežní oblasti na jihu území, bažinaté a zamořené malárií, nynější Maremmy, a zavedení pachtu (tzv. „mezzadria“), neboli rozdělení zisku na půl mezi majitele půdy a rolníka.